Beseda se spisovateli, na kterou jsme měli v pátek 20. května 2016 možnost jít, se mi opravdu hodně líbila.
Já osobně miluji literaturu a tvůrčí psaní, takže jsem měla obrovskou radost, že jsem se s nějakými spisovateli, i když jsem je neznala, setkala.
Nejvíc mě zaujal pan Jakub Fišer, možná i proto, že vypadal jako můj oblíbený zpěvák, nevím. Ale byl zajímavý. A nádherné bylo, jak ty své básně četl, jak to prožíval.
Když jsem se ho zeptala na to, proč si vybral zrovna poezii, díval se mi do očí a opravdu hezky mi odpověděl – přesně si to teda nepamatuji, ale bylo to nějak takhle: ,,Já si poezii nevybral. Ona si vybrala mě. Nemohu za to. Je to stejné, jako když se zeptáte černocha, proč je černý.“
A tehdy jsem věděla, že já mám to samé s prózou. Díky této besedě, díky těmto úžasným spisovatelům, jsem se odhodlala k tomu, aby si někdo přečetl moje povídky.
A budu stejná jako pan Fišer – půjdu si za tím, co chci. Obětuji pro to asi hodně času a úsilí, ale bude to stát za to!

Lucia Zemanovičová, 9.A ZŠ Horšovský Týn

Kategorie: Nezařazené

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *